Topení - Podlahové vytápění
Aby se podlahové vytápění nestalo nenávratně ztracenou investicí, je nutné při montáži, betonování a provádění topných zkoušek důsledně dodržovat předepsané postupy a doporučení výrobce. Uvedené doporučení a nákresy montáží však zdaleka nejsou vyčerpávající pro odbornou montáž.
Podlahové vytápění
Během třináctileté praxe v aplikacích podlahového vytápění jsme se nevyhnuli chybám a opomenutím, které s sebou vždy nesli nemalé náklady naší firmy na opravu, demontáž či nové provedení ploch podlahového vytápění. Každé takové opomenutí s sebou nese kromě zdvojnásobení nákladů prováděcí firmy také nedodržení termínu, případné vybourání a novou montáž PT s rekonstrukcí podlahových krytin a v neposlední řadě nedobrou vizitku v očích zákazníka.
Velmi častou chybou již při zakládání stavby bývá nerovnost podkladního betonu, na který se klade podkladní izolace podlahového vytápění.
Nové podkladní betony musí splňovat vlastnosti dle ČSN 74 4505, tolerance nerovnosti na délce 2m nesmí přesáhnout 2mm, pevnost v tlaku 21,5 MPa a obsah vlhkosti do 4 %. Povrch jemně drsný bez cementového potěru, bez prasklin a vyzrálý cca 3 týdny. Ve větších plochách je vhodné provést dilatace. Ocelové konstrukce opatřeny základním nátěrem, povrch odmaštěný bez koroze. Pro starší a provozem poškozené podklady je vhodné posouzení našeho technika přímo na místě (rozsah a druh znečištění, původní izolace nebo podlahovina).
Podkladní izolace musí mít celoplošný styk s podkladní vrstvou, musí být použito předepsané tvrdosti stabilizovaného polystyrenu s kročejovým útlumem a jeho síla musí odpovídat vypočteným hodnotám. Není-li k dispozici dostatečný prostor k dodržení výšky podlahy dané projektem, lze snížit skladbu použitím systémové desky PUR, s lepšími izolační schopnostmi.
Na vrstvu podkladní izolace se klade systémová deska (s výstupky či s Al folií), kterou je nutno (při použití lité anhydridové vrstvy) spojit proti zatečení.
Jednotlivé okruhy podlahového vytápění by neměly mít větší poměr stran než 2:1, plocha jednotlivých okruhů bez dilatací by neměla přesáhnout (betonová mazanina) 36m2, (anhydrid) 49m2.
Dilatační okruhy PT musí být odděleny dilatační páskou a potrubí procházející dilatační spárou by mělo být umístěno v ochranném potrubí.
Před montáží musíme znát půdorys kuchyňské linky, vybavení koupelny, vestavných skříní, krbu a jiných podobných konstrukcí.
Po ukončení pokládky a tlakové zkoušky však čeká další oříšek v podobě zhotovení desky podlahového vytápění. V této fázi se dějí největší chyby, jelikož firma provádějící betonáž a dlažby velmi podcení odborné provedení betonové mazaniny a finálního povrchu. Pokud se deska betonuje, je nutné přimísení plastifikační přísady, dodržet betonování jednotlivých okruhů bez přerušení, zhutnění betonu. Po vybetonování ošetřit beton proti rychlému zrání a rychlé ztrátě vody. Pokud deska rychle ztratí vodu z povrchu, může se stát že rohy betonové desky se zvednou od podkladní izolace a v místech styku jednotlivých okruhů bude pružit a sesedat. Tyto komplikace samozřejmě odpadají aplikací anhydridové samonivelační směsi.
Další velkou chybou je nedostatečně vyzrálý povrch před pokládkou dlažby, vynechání penetrace chemicky kompaktibilní s použitým flexibilním lepidlem, které musí být určeno pro podlahové vytápění (vyžadujte prohlášení o shodě s výslovným určením výrobce). Tomuto problému opravdu věnujte pozornost osobně.
Připravený objekt pro montáž podlahového vytápění by měl vypadat takto:
- ukončení stavebních prací uvnitř objektu
- plochy pro montáž musí být rovné bez výstupků a nerovností (kontrolujeme nivelačním přístrojem).
- omítky dokončené až po spodní část topné desky, aby bylo možno přiložit dilatační pásy
- výšky zárubní a parapetů musí respektovat vrstvu podlahy stanovenou projektem
- prostupy pro potrubí musí být prosekané
a skříňky rozdělovačů řádně upevněné - kabely pro regulaci PT dle projektu s předstihem instalované pod omítkami.